Jak se stát patentovým zástupcem?
Kdo je patentovým zástupcem
Patentovým zástupcem je ten, kdo je zapsán do rejstříku patentových zástupců vedeného Komorou patentových zástupců podle zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích. Komora zapíše na žádost do seznamu každého, kdo splnil podmínky uvedené v § 8 citovaného zákona.
Osvědčení o složení odborné zkoušky vydává uchazeči Úřad průmyslového vlastnictví do 15-ti dnů ode dne složení odborné zkoušky, která se skládá na uvedeném Úřadě. Pravidla pro složení odborné a rozdílové zkoušky patentových zástupců jsou stanovena Zkušebním řádem, vydaným Komorou patentových zástupů po dohodě s Úřadem průmyslového vlastnictví dne 15.8.2007 a který je k dispozici v sekci Dokumenty.
Odbornou zkouškou se ověřuje úroveň teoretických a praktických znalostí potřebných pro výkon povolání patentového zástupce, znalostí právních předpisů a mezinárodních smluv platných na území České republiky týkajících se ochrany průmyslového vlastnictví a schopnost jejich použití v praxi.
Základní právní normou, která upravuje postavení patentového zástupce, je zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích. Patentový zástupce musí znát nejen veškerá práva a povinnosti, která z této normy vyplývají, ale i práva a povinnosti stanovená Pravidly profesní etiky. Dále je vyžadována znalost ostatních Profesních předpisů, vztahujících se k výkonu povolání patentového zástupce, která jsou k dispozici v sekci Dokumenty.
Pro samotné poskytování služeb patentového zástupce je dále vyžadována znalost právních předpisů vztahujících se k duševnímu vlastnictví v rozsahu zvolené zkoušky. Jedná se o předpisy národní, mezinárodní a EU, které jsou uvedeny na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví v sekci Právní předpisy, jakož i metodické pokyny ÚPV, které jsou taktéž zveřejněny na stránkách Úřadu.
Rozsah odborné zkoušky je volitelný. Uchazeč si může zvolit buď samostatnou zkoušku z oblasti ochrany práv k výsledkům technické tvůrčí činnosti nebo samostatnou zkoušku z oblasti ochrany práv na označení nebo soubornou zkoušku z obou oblastí. Odborná zkouška má písemnou a ústní část a skládá se u Úřadu průmyslového vlastnictví. Informace ohledně podání žádosti, úhrady poplatku za zkoušku, průběhu zkoušky a termínů konání zkoušek uvádí Úřad na svých webových stránkách v sekci Vzdělávání - Zkoušky patentových zástupců.
Odbornou praxí se rozumí soustavný a pravidelný výkon činnosti v oblasti průmyslových práv v délce trvání alespoň 3 roky při úplném pracovním úvazku. Vyžaduje se faktický výkon činností v oblasti průmyslových práv, který vede k zastupování před zápisnými úřady nebo soudy. Pravidla pro dokládání odborné praxe jsou součástí Profesních předpisů a jsou k dispozici v sekce Dokumenty.
Za činnost v oblasti průmyslových práv se považuje zejména:
zastupování před Úřadem průmyslového vlastnictví,
zastupování před Evropským patentovým úřadem,
zastupování před EUIPO,
zastupování před WIPO,
zprostředkování zastupování před jinými patentovými úřady jinde ve světě,
zastupování před Městským soudem v Praze ve věcech porušování práv v oblasti průmyslového vlastnictví, nebo ve věcech správních žalob proti konečným rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví, případně i u soudů odvolacích.
Rozsah vykonané praxe se ověřuje v zápisných rejstřících, které jsou veřejně přístupné. Vyžadovanou praxi není možné nahradit výkonem činností spadajících do jiných právních oborů. Potvrzení o výkonu praxe, které je založeno jen na teoretických znalostech nebo je čistě formálního charakteru bez faktického obsahu, není Komorou uznáno. Není uznána ani praxe, která má sice předepsanou délku, ale nesplňuje intenzitu výkonu, jako například práce na částečný úvazek, který je menší než poloviční. V případě polovičního a většího částečného pracovního úvazku se vyžaduje praxe delší než 3 roky, která v součtu odpovídá požadavku praxe tříleté při úplném pracovním úvazku.
Žádost o zápis do seznamu se podává Komoře patentových zástupců a musí obsahovat jméno patentového zástupce, způsob poskytování služeb, oprávnění, jeho sídlo, místo trvalého pobytu, případně adresu pro doručování, kontaktní údaje a další údaje nezbytné pro vedení jednotlivých seznamů. Současně je nutné uhradit poplatek za podání žádosti o uznání odborné kvalifikace. Žádost se podává s těmito přílohami:
Kopie vysokoškolského diplomu,
Výpis z rejstříku trestů,
Osvědčení o složení odborné zkoušky,
Potvrzení o získání odborné praxe.
Uchazeči skládají do rukou předsedy Komory patentových zástupců v sídle Komory v Brně, Gorkého ulice č. 12 následující slib: „Slibuji na své svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky a ostatní zákony, svědomitě plnit povinnosti patentového zástupce a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvím v souvislosti s výkonem této činnosti.“.
Patentovým zástupcům zapsaným v rejstříku Komory patentových zástupců vydá Komora nejpozději do 15-ti dnů od zápisu Osvědčení podle § 68 odst. 3 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích, s uvedením dne zápisu a registračního čísla zástupce. Zároveň dostane patentový zástupce průkaz, který slouží k jeho identifikaci. Patentový zástupce je na základě Osvědčení oprávněn poskytovat služby patentového zástupce v rozsahu vyznačeného oprávnění podle toho, jaký typ odborné zkoušky složil.
Patentový zástupce může poskytovat služby patentového zástupce svým jménem a na svůj účet nebo jako společník nebo zaměstnanec společnosti patentových zástupců jejím jménem a na její účet nebo jako zaměstnanec patentového zástupce jeho jménem a na jeho účet. Vykonávají-li patentoví zástupci svou činnost společně ve sdružení, upraví se vzájemně vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdružení mohou být pouze patentoví zástupci.
Při poskytování služeb je patentový zástupce povinen se řádně identifikovat a používat označení “patentový zástupce“, musí uvádět rozsah oprávnění, na základě kterého vykonává patentovou činnost. Společnost patentových zástupců je povinna používat označení „společnost patentových zástupců“ nebo jiné označení, které nesmí vzbuzovat pochybnost o způsobu výkonu činnosti.
Výkon činnosti patentového zástupce, která je mimo rozsah jeho oprávnění, je zakázána a nemůže k takové činnosti zmocnit ani jiného patentového zástupce, třebaže by jiný patentový zástupce požadovaným oprávněním disponoval.
Patentový zástupce se v rámci svého pověření ve stejném rozsahu může dát zastoupit jiným patentovým zástupcem, pokud s tím klient souhlasí, nebo může pověřit pro jednotlivé úkony svého asistenta nebo svého zaměstnance, pokud zákon nestanoví jinak.
Patentový zástupce zapsaný do seznamu je povinen platit příspěvky na úhradu nákladů činnosti Komory ve stanovené výši.
Patentový zástupce odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem činnosti patentového zástupce. Vznikne-li škoda při poskytování služeb patentového zástupce společností patentových zástupců odpovídá za ni poškozenému společnost patentových zástupců.
Patentový zástupce a společnost patentových zástupců musí mít před zahájením činnosti uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou poskytováním služeb patentového zástupce, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout.
Veškerá práva a povinnosti patentových zástupců jsou stanovena v Díle 8 § 34 a násl. zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a každý patentový zástupce je povinen se s nimi seznámit před zápisem do rejstříku patentových zástupců.
Obecně je patentový zástupce vázán právními předpisy a v jejich mezích pokyny klienta; jsou-li pokyny klienta v rozporu s právními nebo profesními předpisy, je patentový zástupce povinen klienta o tom poučit.
Patentový zástupce je povinen při výkonu činnosti dodržovat pravidla profesní etiky, pravidla soutěže a další profesní předpisy vydávané Komorou tak, aby nesnižoval profesní důstojnost.
Patentový zástupce je povinen chránit práva a oprávněné zájmy klienta; přitom je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a činit vše, co podle svého přesvědčení a pokynů klienta pokládá pro něj za prospěšné.
Patentový zástupce je povinen poskytnutí služeb patentového zástupce odmítnout, jestliže
a) poskytnutím služeb patentového zástupce by došlo ke spáchání trestného činu,
b) v téže věci nebo ve věci související již poskytl služby patentového zástupce jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí služeb patentového zástupce žádá,
c) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o služby patentového zástupce žádá, poskytl již v téže věci nebo ve věci související služby patentového zástupce ten patentový zástupce, s nímž vykonává činnost patentových zástupců ve sdružení nebo ve společnosti patentových zástupců,
d) informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, by mohla toho, kdo o poskytnutí služeb patentového zástupce žádá, neoprávněně zvýhodnit,
e) zájmy toho, kdo o poskytnutí služeb patentového zástupce žádá, jsou v rozporu se zájmy patentového zástupce nebo osoby patentovému zástupci blízké.
Patentový zástupce je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování služeb patentového zástupce, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za zastupování a poskytování služeb patentového zástupce, ačkoliv byl o to patentovým zástupcem požádán.
Povinnost mlčenlivosti
Patentový zástupce je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním služeb patentového zástupce. Této povinnosti jej může zprostit písemným prohlášením pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce.
Povinnost mlčenlivosti má i ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu, nebo ten, jemuž byl výkon činnosti pozastaven.
Patentový zástupce nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů služeb patentového zástupce, pokud je tato osoba sama povinna mlčenlivost zachovávat.
Povinností mlčenlivosti není patentový zástupce vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není patentový zástupce vázán též v disciplinárním řízení (§ 49). Povinnosti mlčenlivosti se patentový zástupce nemůže dovolávat v disciplinárním řízení též vůči předsedovi a členům dozorčí komise, kteří šetří disciplinární provinění patentového zástupce.
Povinnost mlčenlivosti se vztahuje obdobně i na
a) osoby, které patentový zástupce nebo společnost zaměstnává v pracovním nebo jiném obdobném poměru,
b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní disciplinárního řízení, včetně předsedy a členů dozorčí komise pověřených k přípravě úkonů pro disciplinární řízení a k šetření, zda došlo k disciplinárnímu provinění; to neplatí pro řízení před soudem v uvedených věcech.
Patentový zástupce je povinen dodržovat zákony, profesní předpisy, pravidla profesní etiky a pravidla soutěže. Závažným nebo opětovným zaviněným porušením některé z těchto norem se patentový zástupce dopouští disciplinárního provinění, za které je disciplinárně odpovědný. O uložení disciplinárního opatření rozhoduje disciplinární komise v řízení zahájeném na návrh předsedy dozorčí komise (disciplinárního žalobce), který musí být učiněn nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se o disciplinárním provinění dozvěděl. Disciplinární opatření lze uložit nejpozději do 3 let od doby, kdy k disciplinárnímu provinění došlo.
Patentovému zástupci lze za disciplinární provinění uložit disciplinární opatření ve formě písemného nebo veřejného napomenutí, nebo pokuty až do výše 100.000,- Kč, nebo pozastavení oprávnění k výkonu činnosti až na dobu 3 let, nebo vyškrtnutí ze seznamu.
Stejně tak podléhá disciplinární odpovědnosti asistent patentového zástupce a společnosti patentových zástupců, jejichž formy disciplinárních opatření stanoví zákon.