Stanovisko Komory patentových zástupců ČR k Návrhu poplatkového řádu

Stanovisko Komory patentových zástupců ČR k Návrhu poplatkového řádu o soudních poplatcích a náhradě nákladů řízení Jednotného patentového soudu ze dne 8.5.2015

Komora patentových zástupců České republiky dlouhodobě sleduje evropský vývoj oblasti ochrany průmyslových práv a dlouhodobě vyjadřuje své obavy před dopadem tohoto vývoje na malé a střední podniky, které v České republice v této oblasti dlouhodobě zastupuje.

Evropa v současné době směřuje k dohodě o patentu s jednotným účinkem a s ní spojené dohodě o zřízení Jednotného patentového soudu (UPC). Dohoda o patentu s jednotným účinkem předpokládá, že na území ČR budou platit patenty, jejichž právně závazné znění bude v angličtině nebo v němčině nebo ve francouzštině, což samo o sobě velmi ztíží orientaci malých a středních podniků v tom, jestli jejich výrobky nebo služby porušují nebo neporušují cizí patentová práva. Nejen z toho důvodu, ale i v důsledku prudkého vzrůstu počtu patentů platných na českém území, z nichž většina bude blokačních patentů, lze tedy očekávat nárůst napadání českých podniků zahraničními majiteli patentů.

Malé a střední podniky (SMEs) jsou v Návrhu definovány takto:

a) střední podniky jako podniky s méně než 250 zaměstnanci a s ročním obratem nepřesahujícím 50 milionů EUR,

b) malé podniky jako podniky s méně než 50 zaměstnanci a s ročním obratem nepřesahujícím 10 milionů EUR a

c) mikropodniky jako podniky s méně než 10 zaměstnanci a s ročním obratem nepřesahujícím 2 miliony EUR.

Podíl SMEs na trhu udává následující tabulka (Zdroj: Eurostat, National Statistical Offices and DIW Econ):

Malé, střední a velké podniky: počet podniků, přidaná hodnota a zaměstnanost v EU28 v 2013

Počet podniků

Zaměstnání

Přidaná hodnota

Mikropodniky tedy zaměstnávají cca třetinu všech zaměstnanců a vytvářejí více než pětinu přidané hodnoty. Průměrný mikropodnik s obratem 1 milion EUR při běžné míře zisku 10% má roční zisk 100.000,- EUR. Úřední zdroje přitom udávají, že jednoinstanční řízení stojí mnohem více než 150.000,- EUR a u dvouinstančního řízení zahrnujícího odvolání mohou začínat na EUR 600.000,-. V případě, že by neúspěšná strana byla odsouzena k zaplacení nákladů úspěšné strany, náklady by se mohly vyšplhat až k jednomu a půl milionu EUR. Průměrný mikropodnik by tedy na obvyklé dvouinstanční řízení musel obětovat svůj celý zisk za více než 6 let podnikání nebo dokonce za 15 let podnikání. Tato představa není realistická, to ve skutečnosti znamená, že takový podnik se do sporu nepustí a raději ustoupí i nespravedlivým a vyděračským požadavkům velkého podniku. Pro kategorii malých podniků do obratu 10 milionů EUR je situace jen o málo lepší, ty by obvyklé dvouinstanční řízení stálo celý roční nebo případně dvouletý zisk. Při takové výši nákladů by se průměrný český podnikatel vlastnící patent s unitárním účinkem či naopak nařčený z  porušování patentu jiného subjektu nemohl z finančních důvodů účastnit řízení před Jednotným patentovým soudem a aktivně v něm hájit svá práva ani jako žalobce resp. ani jako žalovaný. Přesto, že by měl formální právo na účinnou právní ochranu, finanční nedostupnost této právní ochrany by jej této Listinou základních práv zaručené ochrany de fakto zbavila. Takto nastavené právní prostředí by umožňovalo velkým podnikům likvidovat nespravedlivě vyvolanými soudními spory právě ty nejinovativnější malé a mikro podniky a snadno se zmocnit jejich inovací. Tato faktická nedostupnost právní ochrany se přitom týká velkého segmentu trhu, to jest 98,8 % podniků s celkem 49,7 % zaměstnanců vytvářejících 39,8 % přidané hodnoty.

Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie ukládá členským státům EU, aby zaručovaly každému člověku právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, tj. právo obrátit se na soud a zajistit si nápravu, být zastupován a poradit se (tzv. právo na přístup ke spravedlnosti). Tyto principy jsou obdobně zakotveny i v rámci práva na spravedlivé řízení podle článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Právo na účinnou právní ochranu v sobě musí zahrnovat i finanční dostupnost právní ochrany, což Návrh poplatkového řádu o soudních poplatcích a náhradě nákladů řízení Jednotného patentového soudu bohužel postrádá, jak bylo ukázáno výše. Pro srovnání, zahájení řízení v patentové věci v ČR s uplatněním zdržovacího nároku je zpoplatněno soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč (cca 74 EUR).

Očekávané zvýšené množství soudních sporů po zavedení patentu s jednotným účinkem do českého právního systému dané zvýšením počtu patentů platných na území ČR alespoň o jeden řád ve spojení se sníženou srozumitelností těchto patentů, které budou k dispozici jen v angličtině nebo němčině nebo francouzštině (strojní překlady do češtiny jsou velmi ubohé a velmi nespolehlivé), a finanční nedostupností právní ochrany většiny menších a středních podniků v ČR by mohlo výrazně poškodit české hospodářství. Každý soudní spor o patent před Jednotným patentovým soudem by se pro naprostou většinu malých a středních podniků stal otázkou bytí a nebytí a každý takový český subjekt by v případě i jen nepatrné možnosti prohry od soudního řízení odstoupil místo aby nechal rozhodnout soud, kde je pravda a kde je spravedlnost. Toto nelze považovat za naplnění práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, ale spíše za umožnění zvůle páchané silnějšími na slabších.

Z uvedených důvodů Komora patentových zástupců České republiky nesouhlasí s Návrhem poplatkového řádu o soudních poplatcích a náhradě nákladů řízení Jednotného patentového soudu, který svou poplatkovou politikou vědomě nahrává silnějším, zejména nadnárodním korporacím, a poškozuje slabší, zejména malé a střední podniky. Komora patentových zástupců České republiky proto požaduje radikální snížení soudních poplatků a náhrad nákladů řízení u Jednotného patentového soudu.